Výukou angličtiny se zabývám do roku 2003. Jsem maminkou 3 dětí, které vychovávám v duchu waldorfské pedagogiky. Její principy a přístup k člověku se snažím uplatňovat i ve své práci. Vnímám každého studenta jako individuální bytost, která má svůj příběh, své potřeby, své způsoby chápání věcí a souvislostí. A podle toho k němu a jeho výuce přistupuji. Mám zkušenost s velmi širokým spektrem studentů – od dětí po dospělé, jazykově nadané i ty obdařené v jiném směru. Vytvořila jsem si vlastní metodiku výuky, kterou přizpůsobuji potřebám a možnostem každého člověka zcela individuálně. Především se snažím vytvořit bezpečný a klidný prostor, ve kterém je možné mluvit, vnímat a vstřebávat a otevřít se plně procesu učení.
Narodila jsem se v Opavě a vyrůstala celé dětství na vesnici mezi Opavou a Ostravou. Angličtinu jsme se začali učit ve škole po revoluci, já jsem v té době byla v 6. třídě. Nový jazyk mi šel a bavil mě, dokud jsem na gymnáziu nenarazila na velmi nešťastný způsob výuky, kdy jsme se učili nazpaměť fráze a celé články, aniž bychom chápali gramatiku. Tehdy jsem tuto zkušenost vnímala jako jednoznačně negativní. Až mnohem později jsem pochopila, že pro mou další profesní cestu bude velmi významná.
Poté jsem se dostala do školy, kde učili Američané a já jsem znovu našla lásku k jazyku, který mě kdysi bavil. Díky této etapě jsem získala práci jako překladatelka ředitele (Angličana) azylového domu Armády spásy v Karlových Varech. Po několika letech moje místo zaniklo s odchodem ředitele, jehož nástupcem byl už Čech. V té době jsem byla požádána několika lidmi z kurzu, na kterém jsem zastupovala lektorku, abych je učila soukromě. Velmi jsem se tomu bránila, protože jsem byla přesvědčená, že učit nikdy nechci. Odrazovala mě především moje gymnaziální zkušenost. Právě ta se ale stala základním stavebním kamenem mé výuky a přístupu k dospělým studentům. Pamatovala jsem si, jak jsem potřebovala pochopit anglický slovosled, použití časů a rozdíl mezi nimi a mnoho dalších gramatických jevů, které má angličtina jinak než čeština. A právě toho se nám nedostávalo. Mluvili jsem v podstatě česky s anglickými slovíčky. A s tím stejným problémem jsem se setkávala u svých dospělých studentů, které učila rodilá mluvčí a oni nerozuměli, v důsledku čehož se báli mluvit. Tehdy jsem pochopila významný rozdíl mezi výukou dětí a dospělých. Rozuměla jsem tomu, co jim dělá problém a uměla jsem s tím individuálně pracovat. Velmi rychle mi přibývali další a další studenti a já jsem se výukou angličtiny začala v roce 2004 živit jako samostatný lektor.
Po nějaké době jsem odjela na rok do Cambridge, kde jsem pracovala, studovala a poznávala Anglii, její národ, prostředí a kulturu. Bylo to velmi krásné a zajímavé období plné zážitků a zkušeností. Po mém návratu jsem ještě chvíli působila v Karlových Varech, později jsem se odstěhovala na 11 let do Prahy, kde jsem pokračovala ve výuce dospělých a zároveň vystudovala andragogiku, abych získala širší teoretický základ pro svou práci.
V roce 2016 jsem se vrátila do Karlových Varů, kde působím dodnes.